Za středověku, jak jej v 21. století chápeme, se udála řada příběhů, dnes těžko uvěřitelných. Název středověk značí období mezi starověkem a novověkem, avšak pozor, novověk teprve přijde…
Země Koruny české, jež ustanovil Karel IV., císař Svaté říše římské svými bulami ze 7. dubna 1348, za jeho vlády vzkvétaly. Byl to panovník vzdělaný, například hovořil plynně pěti jazyky. Z trosek díla svých předchůdců na trůně vybudoval silnou ekonomiku, zemi konsolidoval, zásadně ji změnil.
Éru Karla IV. dodnes připomíná kamenný most (založen 1357), Carolinum (1348), chrám Sv. Vojtěcha a Sv. Víta (základy 1344). Za Karla IV. vyrostla řada hradů, perlou mezi nimi je hrad Karlštejn nad údolím řeky Berounky nad Karlštejnem, stejnojmenným městysem.
Základy hradu byly položeny 1348 a císař mu od začátku přikládal velký význam, sám kontroloval postup stavby. Umístil sem pak císařský korunovační poklad, k jehož ochraně nechal ve druhém patře velké věže upravit obytnou komnatu na kapli sv. Kříže, vysvěcenou 1365. Hrad má velkou historickou a uměleckou cenu, je národní kulturní památkou. Vznikly i další hrady, jako Radyně u Plzně (1356), Kašperk na Šumavě (1356) aj. Nad jiné si Karel IV. oblíbil hrad Bezděz, kde často dlel.
Když císař a král Karel IV. odešel na věčnost, přešla vláda zemí Koruny české na jeho syna, Václava IV. Ten však ani zdaleka nedosahoval kvalit jeho otce. Vládnutí jej nezajímalo, užíval si světských radovánek. Právem se mu vyčítalo, že je králem líným, neschopným…
Doba se měnila a lidé s ní. V zemi nastal po smrti Karla IV. chaos, šlechta se bouřila a poddaní pod jejími rozmary trpěli. Na cestách nebylo bezpečno, krajem se toulali všelijací lapkové. Evropa sama dokonce zaznamenala papežské dvojvládí, schizma.
Příběh, o kterém vám teď budu vyprávět, má svůj začátek na pomezí Moravy a Čech, v kraji lesů a luk, řek a potoků, kopců a hlubokých údolí, kde ševelila kola mlýnů. Od poloviny 14. století zde kovkopové dobývali z hlubin země poklady. Mezi nimi hlavně stříbro.
Za časů dolování stříbra a všeobecné prosperity z důlní činnosti vyrostla u farního kostelíka Sv. Jana Křtitele ves Stará Jihlava. Po objevu nalezišť stříbra vzniklo na moravské straně ostrohu tvořeném říčkou Jihlávkou královské horní město Jihlava. K objevu zdejšího rudního revíru přitom došlo náhodně, ač byl velmi rozsáhlý. Na severu dosahoval k Polné, na jihu k Třešti, na západě k Vyskytné u Pelhřimova a na východě až k Lukám nad Jihlavou.
Na severovýchod od Jihlavy tedy leží město Polná. Vyrostlo při tzv. Haberské stezce, jedné ze středověkých obchodních cest, spojujících Čechy s Moravou. A právě k okolí Polné se váže začátek našeho příběhu. Vydejme se spolu do let dávno minulých za dobrodružstvími potulného chlapce…